Síla intuitivního vedení

31.12.2020

Čemu věříme, to se pro nás stává reálné. Proto je třeba nejdříve uvěřit, že lze dosáhnout toho, po čem sníme. Jakmile uvěříme, začneme v souvislosti s požadovaným záměrem adekvátně myslet, reagovat a chovat se ... jinými slovy se začneme intuitivně měnit, abychom se naladili na vlnu úspěchu, ve který jsme uvěřili, že ho lze dosáhnout. Jde o to pustit se strachu ze selhání nebo představy, že bychom mohli (zase) zklamat. Ale koho? Sebe nebo někoho jiného, o kom ani netušíme, že je stále ve hře?

Často jde o víc, než si skutečně uvědomujeme. Ne, nepíšu to proto, abyste začali, drazí přátelé, pátrat po tom, co třeba ani není. I to se ve světě s mnoha informacemi stává. Lidé s nejlepším vědomím přejímají možná východiska řešení, která nejsou ani jejich. Místo toho, aby propouštěli naskládaná přesvědčení někoho jiného, přijímají další ... Velkým doporučením je přijímat taková řešení, která ve své podstatě budou nejjednodušší.
Co kdyby ... já vím, kdyby byly malované ryby, ale ... Co kdybyste na nějaký čas byli pouze sami se sebou a naslouchali hlasu srdce?

Podle čeho byste se rozhodovali? Komu byste v tu chvíli chtěli naslouchat? Odkud tušíte, že vychází pravda?

Toto není apel ani rada, abyste se vzdali diskuzí s ostatními. Ba naopak, přátelé! Je to doporučení, jak se začít plně podporovat bez závislosti na reakci vnějšího světa. Plně se asociovat v autentickém Já a přestat se strachovat, co by jakékoli vaší změně řekli ostatní. Umět se podpořit a nalézt řešení, které je to Vaše! Pustit se nevědomé tendence, aby někdo jiný ovlivňoval výsledné řešení, byť by snad mohl mít na celou záležitost jiný názor. V neposlední řadě se šikovně zapojit do zdravých diskuzí s ostatními, jejichž názory a rady budou přínosem, nikoli další zátěží. Jde o to vycítit ten správný moment typu: Co je moje a co je jejich. To poznáte, protože pocitově každá rada, která není v souladu s vaší cestou, s vámi jednoduše nebude ladit. Ty "správné" podněty budou jako hybná síla: Ano, to je ono! To je to správné, co jsem potřeboval/a slyšet.

Naslouchat intuici je kolikrát odvážným rozhodnutím, jak následovat svoje sny a žít svůj vlastní život tak, jak bylo dávno předurčeno.

Mluvíme o osudu? Možná. Intuice nás mnohdy nevede komfortní cestou, ani nezaručí 100% jistotu ... tu si musíme vytvořit sami uvnitř sebe tím, že uvěříme cestě, kam jsme intuitivně vedeni. Dobrá zpráva je, že jedna jistota tady je, neboť důvěřovat intuici je vždy bezpečné. Intuice nás vede do plné síly, kdy postupně dokážeme čelit situacím, za kterými se skrývá obrovská odměna a dar. Jedná se o plné převzetí zodpovědnosti utvářet si takové životní podmínky, které dávají smysl především nám samotným.




Veronika