Jak se dostat do své plné síly
Mezi lidmi se chováme, tváříme a vyjadřujeme se tak, abychom zaujali, byli přijati, dosáhli svého atd. Ti, kteří prozřeli a jsou schopni "vycítit" pózy v mezilidské interakci, vědí, že jakákoli umělá póza bude dříve nebo později odhalena. Lidé se dříve nebo později ukážou ve svém pravém světle.
Například ... pokud někdo buduje postavení (kariéru) na soutěživosti, být vítězem za každou cenu a na schopnosti práce pod tlakem, ale v soukromí dává přednost raději klidnější atmosféře, niterně preferuje spíše kreativitu či týmového ducha, dotyčný jedinec se dostává podvědomě do obrovské vnitřní tenze. Krátkodobě je možné vyvinout úsilí a dosáhnout cíle; zvítězit. Ovšem z dlouhodobého hlediska je tato vize neudržitelná. Proč? Protože hrozí ztráta vnitřní motivace, vzrůstá nespokojenost, frustrace a následná fluktuace (hledání něčeho lepšího, kde "to" bude lepší).
S tímto postojem vzniká začarovaný řetězec se sílící myšlenkou, jak a co dál. V této fázi je nutno podotknout, že na každého čeká to správné místo, ať už v podobě pracovního osamostatnění či nalezení té správné pozice v rámci kolektivu a přínosu dané společnosti jako celku. Neodbytný pocit hledání toho správného zařazení je ve skutečnosti voláním vyššího Já k nalezení autentické esence našeho přínosu do jednoty celku. Mnohdy se po nás vyžaduje vzdát se hluboce zakořeněných představ o sobě samých, přepsat systematicky utvořené programy, které jsou z velké části založené na představách někoho jiného o nás samotných.
Rozpoznat svoji autentickou esenci znamená plně se zotavit v pocitu vlastní síly. Znovu objevit a procítit spojení s vlastními vnitřními zdroji; de facto se pomyslně obhájit před sebou sama.
Poté se ladně snoubí vnitřní hodnotový a autentický systém bytí, začínáme se plynule propojovat s vnějším světem, a tehdy vznikají ideální podmínky pro sdílení talentů, schopností a vzájemných hodnot v kolektivním vědomí. Za těchto podmínek je naše úsilí naplňující a motivující.
Další významnou oblastí našich životů je partnerství. Do začátku je dobré zmínit, že každý si v srdci neseme touhu splynout ve šťastném svazku. Tak to je archetypálně dané; tak se po více než miliony a miliony let spojují páry. Lidé jsou schopní vyvinout různé strategie, jak "dospět" k nalezení partnerské harmonie a vzájemné lásky.
Návratnost v lásce si lidé mylně snaží zajistit vlivem nezdravě nastavených přesvědčení a postojů nejen vůči sobě, ale i vůči partnerovi.
Příkladem může být ta situace, když se v partnerství snažíme ve všem partnerovi vyhovět. Potřeba milovat a být milován/a se někdy stává až chorobnou tendencí vlastnit, kontrolovat a ovládat, protože strach ze ztráty je svazující, a o to více se stupňuje snaha udržet si partnera. Manipulace se v partnerství objevuje z mnoha příčin ... nejen ze strachu z opuštění, ale i ze strachu ze samoty, kdy lidé jednoduše neumí být sami. Výčet příčin by mohl být dlouhý jako historie celého lidstva.
Tyto příčiny (vzorce chování) pocházejí z dětství, z předešlých zkušeností, ale třeba i z naučených a vyčtených pouček, které nejsou spřízněny s naším vnitřním světem; jednoduše řečeno není s námi v souladu. Proto doporučuji vše vnímat skutečně intuitivně a ladit se spíše na to, co byste chtěli vyřešit, než si vytvářet umělá přesvědčení, která vám situaci jen zkomplikují.
Pojďme se vrátit k našemu příkladu, co se děje, když se partnerovi budete neustále přizpůsobovat. Dlouhodobým ustupováním dochází k potlačování vlastní osobnosti, znevažování vlastní hodnoty a potlačování vlastních potřeb za účelem touhy být milován a přijímán. Lidé se ve vztazích ze strachu podřizují, aby nebyli opuštění. Toto je typický systém přesvědčení vyplývající ze syndromu hodné holčičky/chlapečka na základě apelace z dětství "musíš" vždy vyhovět a zanechat dobrý dojem.
Ztráta vlastní síly vztah infikuje. Strach plodí další strach. Chybí přijetí zodpovědnosti a ochota k vnitřní proměnné, která vede do vlastní síly, a následně tak ke sjednocení ve vyrovnaném partnerství.
Vnitřní svět každého z nás je vytvářen z nekonečné řady příběhů po velmi dlouhou dobu. V tomto množství zážitků a emocí je někdy složité se vyznat, a přesto je to tak jednoduché.
Poznat to, co je pro nás nejlepší a současně neničit vše kolem; žít svobodně, jít vlastní cestou a současně se přibližovat k ostatním a sdílet svoje talenty. Vyznat se ve vlastním nitru tak, abychom byli schopní oddělit to, co je naše a co patří ostatním.
Ať už se budeme bavit o vztazích či práci, vždy je to o tom, jak dalece přijímáme svoji autentickou esenci. Abychom ji dokázali přijmout, je důležité ji nejdříve objevit. A začít můžeme s otázkou ...
Co chceš především Ty?
Pak najdi způsob vyjádřit vše tak, jako bys to měl/a říci sám/sama sobě a skutečně tomu věřil/a.
♥